Ilustrace knih Pavla Kučery vystavuje SUPŠ sv. Anežky

Ilustrace knih Pavla Kučery vystavuje SUPŠ sv. Anežky

Pavel Kučera, zvaný Kúča, vystavuje své ilustrace z knih na SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově. Kúča mimo jiné vystupuje i s undergroundovou rockovou kapelou Bratři Karamazovi. Jedno z hlavních témat jejich písní je vize smrti. Většinu textů pro kapelu připravil sám. Kapela bude vystupovat tuto sobotu, tedy 24. Března v Českých Budějovicích.

Výstava se počínaje úterním podvečerem zpřístupnila veřejnosti. Klášterní galerie na ulici Latrán 50 nelze přehlédnout, nachází se hned v úzké vstupní místnosti mezi vchodem a školní dílnou. Spekuluje se o tom, že výstava potrvá do ukončení maturitních prací, které ji pak nahradí.

K zahájení výstavy patřilo i autorské čtení z povídek. Představena nám byla hned první kniha, Jak to bylo i nebylo, kde se nachází příběhy z běžného Kúčova života. Mezitím kolovala druhá a třetí, Tři voříšky pro somráka a druhý díl, Somráci a kouzelnej proutek.

Z ukázek se snadno sžilo se stylem psaní. Příkladem je Krumlovský povaleč Láďa, který se ve snu pokouší o sebevraždu, ale nikdy mu nevyjde. Nejdříve si první sebevraždu sám rozmyslí a tak z kolejiště uskočí, ale způsobí tím vykolejení vlaku, který narazí do benzínové pumpy. Poté se snaží oběsit na ztrouchnivělé větvi, anebo si chce provrtat díru do hlavy pistolí. Každá snaha o sebevraždu dopadne katastrofou pro okolí, ne však pro něj.

Knihy napsal Kúča hovorově, humorně a jsou slepené do pevných desek. V jedné knize se nachází kolem šest seti ilustrací, jež jsou netradičně uspořádány. Na jedné stránce se menších kreseb najde několik. Momentálně má Kúča rozepsanou další knihu. Kromě přiznání, že malířství vzdal hned v první třídě a vrátil se k němu až s první knihou, odpověděl na pár mých otázek.

Jak dlouho Vám trvalo první knihu napsat?
„Asi měsíc. Šlo to rychle. Další mi trvala déle, zhruba dva a půl měsíce.“

Kde berete inspiraci? Vaše první kniha čerpá přímo z Vašich zážitků, ale další jsou smyšlené. Inspirovalo Vás k nim něco?
„Život. To si musíš prostě zažít, co ti budu povídat.“

Proč jste využil zrovna tyto barvy, modrou a červenou?
„Našel jsem doma takovou tu pastelku, co má dvě strany, takže jsem ji popadl a začal pracovat s ní.“

Co vás přimělo k vydání knihy?
„Naštvání. Čekání na zkoušky s kapelou, na nahrávání a vše, co už mělo ohledně kapely dávno být, ale trvalo delší dobu.“

 Autor: Eliška Berková