Sonda do revivalových kapel nejznámějších uskupení metalového žánru

Sonda do revivalových kapel nejznámějších uskupení metalového žánru

Hned dva revivalové koncerty proběhly v českobudějovickém okrese během jednoho týdne. Nejdříve se o víkendu v Jílovicích představila Metallica Tribute a pak ve středu v Českých Budějovicích ukrajinský revival Iron Maiden pod názvem Blood Brothers. Tyto dvě kapely jsou bezesporu nejzářivějšími hvězdami metalového nebe a skutečnými legendami stylu.

Metallica v polovině osmdesátých let byla první, která se výrazně proslavila hudebním směrem zvaným thrash metal a stala se díky prvním čtyřem deskám neotřesitelnou vévodkyní tohoto stylu. Ačkoliv byla později přehrána několika kapelami a sama pak už vydávala zcela zbytečná alba, tuto pozici jí nikdo nikdy nevzal a už nevezme.

Za to Iron Maiden už v dobách nastupující slávy Metalliky nějaký čas vyprodávali haly po celém světě. Byli představiteli takzvané nové vlny britského heavy metalu, měli na kontě už nějaká alba a celý svět je vnímal jako metalovou královnu. Na rozdíl od Metalliky nikdy nezradili svůj styl a dodnes se drží věrně svého kopyta.

Ale pojďme k těm, co je napodobují a živí se na úspěchu těchto legend. Je pravda, že aby člověk zvládl zahrát Metalliku, musí zkrátka umět hrát a pokud jim zdává hold, musí i být tak trochu šoumen, když už nepotřebuje skladatelský talent. Lidé chtějí zábavu a strnulost se nenosí. Metallica Tribute obě partie zvládla skvěle, jen některé z těch pomalejších skladeb zahrála trochu rychleji, čímž se ztratila nálada balady. Jinak na jedničku. Když už revival, tak ať je to pořádně udělaný.

Kluci zvolili i dobrý výběr skladeb, vrátili se do hluboké historie, což staromilci uvítali, naopak trochu supěli, když se hrálo něco z absolutně zbytečného alba st. Anger.  Metallica to má prostě u fanoušků schované a bylo to vidět i na jejich oblečení, kde se mihotala loga různých metalových kapel, jen ne to Metalliky.

Revival Iron Maiden přijel až z Ukrajiny a působil skutečně věrohodně a to včetně vizáže muzikantů ze staré školy, hlavně zpěváka, který nasbíral i Dickinsnovy pohyby. I zde musí muzikanti výborně hrát, což nebyl pro účinkující problém, snad až na bicmena, který mi přišel poněkud slabší. Show skvělá, výběr skladeb horší. Moc zpátečnický a vlastně nejnovější skladba byla Fear Of A Dark ze stejnojmenného alba z roku 1992.

Vzhledem k tomu, že se kapela drží svého kopyta, je to celkem nepochopitelná věc, protože i v posledních letech složila silné songy. Hlavně revival se jmenuje podle skladby Blood Brothers, která je na albu Brave New World a tento skvělý song také nezazněl. To už je hodně nepochopitelná věc. Nicméně člověk si rád poslechne téměř celé album Seventh Son Of Seventh Son jakoby naživo.

Revivaly táhly a táhnout budou. Ať už si o nich myslíme cokoliv, je to zkrátka náhražka těžko dostupných kapel. Napříkal Metallica tady bude příští rok a bylo okamžitě vyprodáno. Já to beru jako odpočinkovku a vyplnění času, když zrovna nikde nic není. Oceňuji muzikanty, že to tak pěkně zahrají, ale těžko dávám přes kůži to, že si nechají platit za něco, co nevymysleli a jen to přehrají.