Cestovatelská kuchařka díl 15. - Řecké koblížky Loukoumades

Řecké koblížky Loukoumades

V dnešním díle bych se ráda věnovala pouze středomořské pouliční kuchyni, kterou jsme v Bodrum Kitchen připravovali. Tureckou kuchyni jsem si zamilovala. Lépe řečeno, novozélandskou variantu turecké kuchyně, jsem si zamilovala. Je plná zeleniny, olivového oleje, oliv, cizrny, jehněčího, kuřecího, oříšků a mých oblíbených placek.

„Bodrum Kitchen menu je inspirované středozemním pouličním občerstvením, hlavně tureckou a řeckou kuchyní.“

Neustále přemýšlím nad tím, proč majitelé popisují menu Bodrum Kitchen pouličním občerstvením. Street food si představuji docela jinak. Nehledě na to, že na take away se naše restaurace vůbec nespecializuje a cenami jsme od ulice tak ve třetím patře. Jediné, co má společného s ulicí, je design restaurace. Ten se mi až na pár detailů líbí. Mozaiky, krásné lustry, bílá, modrá barva, pár zajímavých křesílek a spatně omítnutá zeď. Zvláštní, ale místo má příjemnou atmosféru.

Na Novém Zélandu je zcela běžné, že se mění denní a večerní menu. Polední hotovky tu budete hledat marně. Zélanďané totiž neobědvají, lépe řečeno, odbudou se sandwichem. Naše „celodenní“ menu se kolem páté hodiny měnívá za večerní. Tím pádem už si z celodenního menu vybrat nemůžete. Kdybych měla tu čest s člověkem, který vytvořil menu Bodrum Kitchen, nasekala bych mu na zadek za lajdáctví.

Snídaňové pokrmy najdete v podstatě všude stejné. Vajíčka na všechny možné způsoby. Nesmí chybět slanina, mleté maso, trochu zeleně a toustového chleba. Přesto, že jsem neměla v lásce našeho šéfkuchaře, jedno se mu muselo nechat, jeho omelety byly geniální. Do vajíčkové směsi dával čerstvé rajče, špenát, feta sýr a mozarellu. Navrch pak trochu rukoly a opečeného tureckého chleba pita.

Specialita Zélanďanů je Mince on toast. Na opečený toustový chleba se nasype něco jako boloňská směs z mletého hovězího, na to se dají dvě sázená vejce a kysaná smetana. Je to super výživná snídaně, ale strašně blbě se to jí. Toust, u nás v restauraci turecký chléb, se strašně špatně krájí příborovým nožem. Místní obyvatelé se ale u snídaně zřejmě rádi trápí, protože tu tímto způsobem snídají vlastně všechno. My si například uděláme vajíčka, nandáme si je na talíř a přikusujeme chléb nebo baštíme chléb s vajíčkem navrch. Kiwi mají trochu složitější způsob. Opečou toust, který položí na talíř, na něj naloží vajíčka, kečup, mayo a všechno možný i nemožný a pak to příborem krájí. Spíš by se dalo říct, zápasí.

Co jsem nikdy neochutnala a musím to jednou zkusit, protože to tady láduje úplně každý, jsou lívance s horkým ovocem, šlehačkou a slaninou. Dost často bývá slanina nepropečená, a to mi přijde doslova odporné. Je pravda, že co jsem si zamilovala, je perfektně opečená, křupavá slanina, croissant a pomerančová marmeláda, o které jsem si do té doby myslela, že je nepoživatelná. Říkám si, že buď stárnu a mění se mi chutě, nebo to bude tím, že chléb, máslo a hořká pomerančová marmeláda se prostě nedají jíst. Zkuste ale křupavou slaninku máčet v téhle marmošce a zaručuji, že už vám nebude nikdy chybět ve špajzce.

Na jídelním lístku nám samozřejmě nechybí vydatná turecká snídaně. Tác obsahuje spoustu malých mističek s olivami, fata sýrem, medem, rajčetem, sušenou klobáskou zvanou sujuk, okurkou, domácím fíkovým mascarpone, marmeládou, míchanými vajíčky, slaninou a tureckým chlebem. Další z neobvyklých snídaní je Menemen. Ze začátku jsem neměla tušení, co to vlastně je, dokud jsem neochutnala. Klasické lečo, bez klobásy.

Polední menu se nejvíce přibližuje popisku „pouliční.“ Nejběžněji si hosté objednávají Souvlaki. Placku plněnou salátem, majonézou, tzatziki, cibulí, hranolky a na výběr mají z kuřecího, hovězího, jehněčího masa nebo falafelu či sýru Haloumi. Že jste nikdy neslyšeli o haloumi? Nic si z toho nedělejte, já taky ne. Na Zélandu je to vcelku oblíbený sýr, který se především griluje. Konzistencí připomíná tvrdý tvaroh a chutí slanou fetu.

Veganům i vegetariánům jsem nejčastěji nabízela Lunch plate – obědový talíř. Já bych se z něho tedy moc nenajedla, ale humus, falafel, chléb a tabouli, patřilo k mým nejoblíbenějším kombinacím. Tabouli je salát z izraelského kuskusu, papriky a zelené petrželky.

Ani v turecké kuchyni nesmí chybět pizza. Lahmajun je větší placka, na ní mleté hovězí, sýr, rukola a rajče. Aby se neřeklo, tak také nabízíme něco málo z řecké kuchyně. Řecké masové kuličky v rajčatové omáčce s kuskusem. Řekové by se asi divili.

Mým „nejoblíbenějším“ jídlem se stala plněná paprika rýží s rajčatovou omáčkou. Ptáte se proč? Kiwi název pro papriku jsem si nemohla, až do doby, kdy Mumma´s Dolma Selection – plněná paprika - skončila na klíně mladé holčiny v bílých šatech, zapamatovat. Od té doby mi kolegové začali říkat Capsicum, což v překladu znamená paprika. Myslím, že toto slovíčko už zaručeně nikdy nezapomenu.  

Večerní jídelní lístek má spoustu úžasných malých, drahých předkrmů, ale hlavně lákalo hlavně grilovaným kebabem. S kebabem, který známe z tureckých fast foodů, to ale nemá nic společného. Na stole vám pod tímto názvem přistanou dva masové špízy dle výběru, domácí hranolky, salát, opečená placka, hummus a tzatziki.

Nikde na Zélandě nebude v restauraci chybět Fish and Chips. U nás super veliká porce, za nekřesťanské peníze. Rybka mražená z novozélandských vod jménem Tarakihi za 26 dolarů. Pro fajnšmekry žádná hitparáda, ale v normálních Take away, tohle jídlo pořídíte třeba za 7 dolarů/ 100 korun. Vzhledem k tomu, že toto jídlo patří k nejoblíbenějším, gurmánským, novozélandským pochoutkám, není možné si ho nedat. Pokud si ale chcete pochutnat na smažené rybě a ne blátu, vyberte si takové místo, kde přímo před vámi vezmou čerstvý filet, obalí ho v předpřipravené směsi a spolu s hranolky ho přímo před vámi usmaží.

A sladká tečka na závěr? Samozřejmě chybět nebude. Na výběr máme zmrzlinový pohár -Sunday, Baklavu v záplavě cukru, pečený puding s hořkou krustou nebo maličkaté koblížky s čokoládou a zmrzlinou Loukoumades, které si dneska připravíme.

Napsala: Alena Voglová

https://www.facebook.com/cestovatelskakucharka.cz/

Řecké koblížky

Loukoumades

Ingredience:

Postup:

Nejprve si připravíme kvásek. V misce smícháme cukr a kvasnice s půl hrnkem teplé vody. Necháme pod utěrkou deset minut vzkypět. Pak přidáme 1,5 hrnku teplé vody, mouku, špetku soli, trošku muškátového oříšku a lžičku vanilkového lusku nebo přírodní esence. Když naložíte vanilkové lusky do čistého alkoholu, budete mít vaši vlastní esenci vždy při ruce. Směs umícháme v hladké, hustější těsto.  Misku opět zakryjeme utěrkou a necháme přes hodinu kynout na teplém místě.

V hrnci rozpálíme velké množství oleje, aby nám v něm koblížky hezky plavaly. Vezmeme lžíci a tvarujeme malé koblížky, které pak smažíme dozlatova.

Podáváme s vanilkovou zmrzlinou, pistáciovými oříšky, přelité dobrou čokoládou či čokoládovou polevou. V Řecku se tato dobrota podává s pečenými vlašskými ořechy, vanilkovou zmrzlinou a vše polévají medem. Záleží jen na vás, kterou variantu si vyberete. Koblížky je možné podávat jak studené tak teplé. Jen pamatujte vždy na vychlazený talíř. Dobrou chuť.