Město Tábor je dnes druhým největším jihočeským městem s více než 35 tisíci obyvateli a stalo se významným dopravním, hospodářským a kulturním centrem regionu. Romantická táborská krajina rozprostírající se v povodí poklidné řeky Lužnice patří díky velkému množství historických památek a svým přírodním krásám k nejnavštěvovanějším místům v České republice.

Co v Táboře neminout:

• Žižkovo náměstí s pomníkem slavného vojevůdce, honosnou radnicí, děkanským chrámem, měšťanskými domy a renesanční kašnou se sochou rytíře Koudelky
• měšťanské domy jejichž jádra i exteriéry jsou pozdně gotické, především však renesanční. V malé míře je zastoupeno baroko, rokoko či empír. Charakteristická je bohatá výzdoba domů freskami, sgrafity a zdobenými štíty.
• Starou radnici, v níž se nachází Husitské muzeum, podzemní chodby a gotický sál, radnice má také jednu zvláštnost – 24 hodinový ciferník, na kterém chybí minutová ručička
• Bechyňskou bránu a věž Kotnov – nejstarší dochovanou architektonickou památku města, v bráně je umístěna expozice Život a práce středověké společnosti, z věže bývalého hradu Kotnov je krásný výhled na střechy Starého města
• Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor – převážně v pozdně gotickém slohu se vzácnou sklípkovou klenbou v presbytáři. Zájemci mohou vystoupit na věž a prohlédnout si Tábor z výšky.
• Poutní kostel Klokoty – barokní perla s půdorysem přibližně ve tvaru dvojitého kříže doplněná kaplemi a ambity. Krásu umělecky vysoce hodnotné barokní stavby podtrhuje její sepětí s okolní přírodou.
• městské hradby –opevnění města bylo budované od založení husitské pevnosti a zdokonalované i dalšími generacemi, v době svého vzniku, tj. kolem poloviny 15. století, představovaly táborské hradby značně komplikovaný opevňovací systém, který ve střední a západní Evropě jen stěží nalézal konkurenci
• Divadlo Oskara Nedbala – je unikátem ve střední Evropě díky kombinaci jediného jeviště pro dvě pravoúhle připojená hlediště, o letních prázdninách je otevřené divadelní informační centrum, díky kterému je možné si divadlo prohlédnout i mimo představení
• křivolaké uličky v historickém centru města – okouzlí svou malebností
• botanickou zahradu –druhou nejstarší v ČR, vznikla v roce 1866 a její jedinečností je tzv. „hospodářský systém“ orientovaný na užitkové plodiny
• lesopark Pintovka – několik naučných okruhů vás seznámí s vegetací, živočichy, ale i historií a řemesly spojenými s řekou Lužnicí
• Geologickou expozici Pod Klokoty – volně přístupnou expozici na pravém břehu řeky Lužnice nedaleko města
• Expozici Táborský poklad – unikátní mincovní nález z jagellonského období a další předměty (například vybavení domácnosti městského písaře) nalezené při rekonstrukci domu čp. 308
• Muzeum čokolády a marcipánu – čokoládová fontána, marcipánový model města, pohádkový sklep, čokolatérie, tvořivá dílna a další…
• Muzeum lega – stovky originálních modelů z celého světa, Větrný mlýn z roku 1964, modely kategorie Technic, leaserová a světelná show Star Wars
• Strašidelné podzemí a skřítkov –  v chodbách s tajemnou atmosférou uvidíte alchymistu, bílou paní, kata, mumie a další, vše je scénicky osvětleno a ozvučeno
• Muzeum loutek – expozice česko-finské loutkové animace, která zahrnuje filmové dekorace z filmů režisérky Katariiny Lillqvist, finské umělkyně, která svoji kariéru započala koncem osmdesátých let v pražském Studiu Jiřího Trnky
• Odpočinková zóna Komora –s in-line oválem, hřišti a přírodní posilovnou
• Plavecký bazén s venkovním aquaprkem

a dále…

Historie města

Tábor byl založen roku 1420 husity, stoupenci radikálního hnutí, a představoval v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou veličinu s vlastní ekonomikou, ozbrojenou silou, ba dokonce i zahraniční politikou. Autoritu českého krále jako panovníka země neuznávali táboři vůbec nebo jen formálně. V roce 1437 dostalo město od římského císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského privilegium, jež Táboru udělovalo statut královského města. Ale teprve roku 1452 Tábor kapituloval před vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a hrdá obec uznala českého krále za svého pána.

Klidnější léta na sklonku 15. století umožnila nebývalý rozvoj města. Tábor začal nabývat rysů opravdového města a formoval se do podoby, jakou známe dnes. Na samém počátku 16. století vznikala po etapách městská radnice, následovala přestavba kostela Proměnění Páně na hoře Tábor, a vznik Jordánu, první údolní nádrže ve střední Evropě. Velké požáry, které zejména v letech 1532 a 1559 zničily většinu měšťanských domů, často ještě dřevěných, přinesly další podněty ke stavitelskému úsilí. Tehdy se Tábor definitivně změnil v kamenné město a fasády měšťanských domů pokryly četné variace sgrafitové výzdoby, tolik typické pro renesanci. Ve stejné době byl také dokončován systém táborského podzemí.

V roce 1618 se Tábor přidal k povstání, vedenému nekatolickou šlechtou. Když se o tři roky později vzdal císařskému generálu Marradasovi, císařští vojáci město bezohledně vydrancovali. Stejně se táborským vedlo v létě 1648, když se stali obětí pro změnu švédské armády. Atmosféru každodenního života i kulturního dění oživil v polovině 17. století příchod mnišského řádu augustiniánů, pro něž pražský architekt italského původu Antonio de Alfieri postavil nový klášter. Na počátku 18. století vyrostla v sousedství města jiná významná památka tehdy vrcholícího baroka. Poutní kostel na památném místě v osadě Klokoty projektoval patrně Jan Santini-Aichl, čelný evropský představitel barokní architektury.

19. století znamenalo vzestup kulturního významu Tábora. Založení reálného gymnázia s výlučně českým vyučovacím jazykem (prvního svého druhu v tehdejší habsburské monarchii) a vyšší hospodářské školy v 60. letech minulého století obnovilo tradici vyspělého táborského školství. Rok 1878 přinesl vznik městského muzea, jež svou činností pomáhalo rozvíjet oživený zájem o husitskou epochu v českých dějinách i v historii města. Zájem neustal ani po vzniku samostatného československého státu a také okupace Německem v letech 1939 až 1945 jej utlumila jen dočasně. Těžká léta okupace se na tváři města bohužel podepsala nejen zničením židovského hřbitova a perzekucí židovských spoluobčanů. Odkaz 156 nevinných obětí připomíná památník zbudovaný na Pražském předměstí v místě někdejšího nacistického popraviště.

Poválečný rozvoj se vyznačuje opětným teritoriálním rozšiřováním městské zástavby, nárůstem obyvatelstva i snahami o upevňování kulturně historických tradic města. Z hlediska ekonomické prosperity je důležité, že Tábor dnes leží na křižovatce významných dopravních tahů Praha - České Budějovice - Linec a Písek - Pelhřimov - Brno. Aglomerace Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí vytváří druhou největší koncentraci obyvatel i hospodářských aktivit v jižních Čechách.

Infocentrum Město Tábor

• bezplatný informační servis
• informace o dopravním spojení
• kulturní nabídka
• internet pro veřejnost a wi-fi zóna
• prodej map, průvodců a suvenýrů
• průvodcovská služba
• půjčování zvukových průvodců městem (audioguides)
• Kačeři v Táboře (dobrodružná hra s přístrojem GPS)
• Click do mobilu – průvodce městem (http://m.lwi.cz/tabor)
• předprodej vstupenek
• rady a doporučení
• úschovna kol
• zprostředkování ubytování a stravování
• fotokiosek – originální pohled s vašimi fotkami

Otevírací doba:

Pondělí: 8:30 - 19:00 (květen-září), 8:00 - 16:00 (říjen-duben)

Úterý: 8:30 - 19:00 (květen-září), 8:00 - 16:00 (říjen-duben)

Středa: 8:30 - 19:00 (květen-září), 8:00 - 16:00 (říjen-duben)

Čtvrtek: 8:30 - 19:00 (květen-září), 8:00 - 16:00 (říjen-duben)

Pátek: 8:30 - 19:00 (květen-září), 8:00 - 16:00 (říjen-duben)

Sobota: 10:00 - 16:00 (květen-září)

Neděle: 10:00 - 16:00 (květen-září)