Město Tábor je dnes druhým největším jihočeským městem s více než 35 tisíci obyvateli a stalo se významným dopravním, hospodářským a kulturním centrem regionu. Romantická táborská krajina rozprostírající se v povodí poklidné řeky Lužnice patří díky velkému množství historických památek a svým přírodním krásám k nejnavštěvovanějším místům v České republice.
Tábor byl založen roku 1420 husity, stoupenci radikálního hnutí, a představoval v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou veličinu s vlastní ekonomikou, ozbrojenou silou, ba dokonce i zahraniční politikou. Autoritu českého krále jako panovníka země neuznávali táboři vůbec nebo jen formálně. V roce 1437 dostalo město od římského císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského privilegium, jež Táboru udělovalo statut královského města. Ale teprve roku 1452 Tábor kapituloval před vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a hrdá obec uznala českého krále za svého pána.
Klidnější léta na sklonku 15. století umožnila nebývalý rozvoj města. Tábor začal nabývat rysů opravdového města a formoval se do podoby, jakou známe dnes. Na samém počátku 16. století vznikala po etapách městská radnice, následovala přestavba kostela Proměnění Páně na hoře Tábor, a vznik Jordánu, první údolní nádrže ve střední Evropě. Velké požáry, které zejména v letech 1532 a 1559 zničily většinu měšťanských domů, často ještě dřevěných, přinesly další podněty ke stavitelskému úsilí. Tehdy se Tábor definitivně změnil v kamenné město a fasády měšťanských domů pokryly četné variace sgrafitové výzdoby, tolik typické pro renesanci. Ve stejné době byl také dokončován systém táborského podzemí.
V roce 1618 se Tábor přidal k povstání, vedenému nekatolickou šlechtou. Když se o tři roky později vzdal císařskému generálu Marradasovi, císařští vojáci město bezohledně vydrancovali. Stejně se táborským vedlo v létě 1648, když se stali obětí pro změnu švédské armády. Atmosféru každodenního života i kulturního dění oživil v polovině 17. století příchod mnišského řádu augustiniánů, pro něž pražský architekt italského původu Antonio de Alfieri postavil nový klášter. Na počátku 18. století vyrostla v sousedství města jiná významná památka tehdy vrcholícího baroka. Poutní kostel na památném místě v osadě Klokoty projektoval patrně Jan Santini-Aichl, čelný evropský představitel barokní architektury.
19. století znamenalo vzestup kulturního významu Tábora. Založení reálného gymnázia s výlučně českým vyučovacím jazykem (prvního svého druhu v tehdejší habsburské monarchii) a vyšší hospodářské školy v 60. letech minulého století obnovilo tradici vyspělého táborského školství. Rok 1878 přinesl vznik městského muzea, jež svou činností pomáhalo rozvíjet oživený zájem o husitskou epochu v českých dějinách i v historii města. Zájem neustal ani po vzniku samostatného československého státu a také okupace Německem v letech 1939 až 1945 jej utlumila jen dočasně. Těžká léta okupace se na tváři města bohužel podepsala nejen zničením židovského hřbitova a perzekucí židovských spoluobčanů. Odkaz 156 nevinných obětí připomíná památník zbudovaný na Pražském předměstí v místě někdejšího nacistického popraviště.
Poválečný rozvoj se vyznačuje opětným teritoriálním rozšiřováním městské zástavby, nárůstem obyvatelstva i snahami o upevňování kulturně historických tradic města. Z hlediska ekonomické prosperity je důležité, že Tábor dnes leží na křižovatce významných dopravních tahů Praha - České Budějovice - Linec a Písek - Pelhřimov - Brno. Aglomerace Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí vytváří druhou největší koncentraci obyvatel i hospodářských aktivit v jižních Čechách.
Otevírací doba:
Pondělí: 8:30 - 19:00 (květen-září), 8:00 - 16:00 (říjen-duben)
Úterý: 8:30 - 19:00 (květen-září), 8:00 - 16:00 (říjen-duben)
Středa: 8:30 - 19:00 (květen-září), 8:00 - 16:00 (říjen-duben)
Čtvrtek: 8:30 - 19:00 (květen-září), 8:00 - 16:00 (říjen-duben)
Pátek: 8:30 - 19:00 (květen-září), 8:00 - 16:00 (říjen-duben)
Sobota: 10:00 - 16:00 (květen-září)
Neděle: 10:00 - 16:00 (květen-září)
|