Jihočeský kalendář akcí - kultura, koncerty, zábava, sport, ubytování

Jih Noviny

JIHOČESKÝKALENDÁŘAKCÍ

Cestovatelská kuchařka – díl 1. Zázvorový vývar z Nového Zélandu

07.05.2018

 

Cestovatelská kuchařka – díl 1. Zázvorový vývar z Nového Zélandu

 

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné jako počasí na Novém Zélandu. Proč zmiňuji právě toto vzdálené souostroví? Protože momentálně sedím v knihovně ve městě Christchurch, která se nachází na východním pobřeží jižního ostrova Zélandu.

 

Je mi třicet čtyři let. Cestuji sama v Toyotě Estimě, která mi zrovna dneska vyhlásila stávku. Není se čemu divit, když jsem u dvacetiletého auta nechala tři hodiny zaplá světla. Čekala jsem, až v devět hodin otevřou knihovnu, a nevšimla si, že svítím. Chybami se prý člověk učí. Někdy mám pocit, že jsem neponaučitelná.

 

Nejkrásnější na mém momentálním způsobu žití je, že mé každodenní starosti se točí kolem banalit jako, kde přespím, kam se podívám, kde najdu free wifi, abych mohla poslat další úžasné fotky a recepty na Cestovatelskou kuchařku, kterou se, když zoufale neběhám v 8 ráno po parkovišti a nehledám dobrou mužskou duši se startovacími kabely, snažím psát.

 

A jak to všechno vlastně začalo? Proč nesplácím hypotéku na domek, nebatolí se kolem mě dva prcci a neběží mi doma televize dvacet hodin denně? Proč místo toho lítám po světě a žiju si svůj sen, láduju si pupík dobrotami z celého světa a trápím se povětšinou jen přidáváním fotek na sociální sítě? To vše a mnohem více o skvělém jídle, krásné přírodě a cizích kulturách, se dozvíte v pravidelných týdenních příspěvcích Cestovatelské kuchařky. Chybět nebudou ani zajímavé recepty jak ode mě, tak od lidí, které na cestě potkávám a poutavé fotky míst, jež mi několikrát denně otvírají ústa dokořán, aby z nich vypadlo jen ohromené: „Vauuu.“

 

Přemýšlela jsem nad receptem, který by bylo vhodné použít jako první. Rozhlížela jsem se po místnosti. Přelétávala očima názvy knih v angličtině. Pozorovala lidi okolo sebe. Knihovny na Novém Zélandu neslouží pouze jako prostory plné knih, které si můžete půjčit domů, ale mají daleko důležitější funkci. Jsou společenskou místností pro místní obyvatele či příjemné zastavení s free internetem a zásuvkami pro cestovatele. Kdekoliv jsem se zeptala, jestli tam můžu psát, bylo mi s velkým nadšením sděleno, ať si udělám pohodlí a vyberu místo dle libosti. Úžasné na tom všem je, že knihovnu najdete i v každém malém městečku, je tam teplo a pokaždé s vámi poklábosí nějaký z místních. Ti tam chodí na přednášky, pracovní schůzky, skládat puzzle, číst noviny, pozdravit místní nebo chytit free internet. Než jsem přiletěla na Zéland, myslela jsem si, že je to místo s daleko vyšší životní úrovní a technickými vymoženostmi než u nás. Nějakou dobu, co jsem žila v Aucklandu, jsem si to také i myslela, ale pak jsem začala cestovat, a mé mínění se hodně změnilo. Člověk jen vyjede z města, už nemá signál na telefonu, což je na jednu stranu boží. Vibrování telefonu v kapse vás nevyrušuje od vnímání kouzelné přírody, která se někdy mění i co dvacet kilometrů. Jen ten internet občas chybí. Například když si nestáhnete off-line mapy nebo se v sedm hodin setmí a vy jste sami v kempu uprostřed země nikoho. Díky tomu vynáším zélandské knihovny do nebes, jelikož se staly mou Mekkou a útočištěm před deštěm.

 

Mám to. První recept bude z knihy, kterou jsem objevila v místní knihovně. Jmenuje se New Zealand Restaurant Cookbook. Cestovatelé gurmáni zaplesají, jelikož si zde mohou vybrat restauraci ve městě, kam mají namířeno, aniž by si poté museli škubat vlasy na hlavě, že utratili nehoráznou sumu za přesmaženou rybu a hranolky z mrazáku. Mě ke všemu potěšila i poslední strana, na které jsem našla webové odkazy na každou restauraci, a tak i příležitost poslat tam životopis a dostat práci.

 

Vybrala jsem recept z restaurace, která se nachází v centru Christchurch - King of Snake. Jejich menu je inspirované moderní jihovýchodní Asií, které vaří z nejlepších novozélandských surovin.

 

 Rychle opečená omeleta se sleděm, ústřičnou omáčkou a zázvorem

 

Zázvorový vývar:

 

5 g oškrábaného a na plátky nakrájeného zázvoru

 

150 ml kvalitního kuřecího vývaru

 

1 lžička rybí omáčky (uvidíte podle chuti)

 

2 – 3 kapky sezamového oleje (pozor na výraznou chuť)

 

Postup:

 

Vývar a zázvor přiveďte k varu a stáhněte teplotu na polovičku. Přidejte rybí omáčku dle chuti a několik kapek sezamového oleje. Nechte 10 minut lehce bublat.

 

Omeleta (1. osoba):

 

2 vajíčka

 

100 g čerstvého sledě

 

2 lžíce nasekaného čerstvého koriandru

 

2 lžičky rybí omáčky

 

olej na smažení

 

1 lžička ústřicové omáčky na finální přelití

 

Postup:

 

Do rozmíchaných vajec přidáme směs koriandru, kousky čerstvého sledě a rybí omáčky. Rozpálíme pánev s trochou oleje a poté vlijeme připravenou směs. Pečeme na mírném ohni, než se vajíčka téměř zatáhnou i na povrchu. Spodek se nám nesmí na pánvi připalovat. V restauracích se dává omeleta v poslední fázi péct do trouby. Nedochází tak k připálení spodní části, ale k dopečení vrchní. Omeletu opatrně sundáme na pracovní plochu, smotáme do ruličky a servírujeme na talíř. Lehce přelijeme vývarem, ústřicovou omáčkou a posypeme čerstvým koriandrem.

 

 

 

Autor: Alena Voglová

Facebook

 

 

      Jihočeský kalendář akcí

      Generální partner

O nás